V posledních letech už je to v podhůří Krkonoš takové pravidlo a vlastně i pomyslný pech. V polovině prosince nasněží, a když se přiblíží Vánoce a je následující doba volna, přijde déšť, obleva a sníh ze svahů začne mizet. Provozovatelé lyžařských areálů pak mají plné ruce práce zachránit, co se dá. Své o tom vědí i ve skiareálu Herlíkovice - Bubákov, který patří k nejznámějším střediskům Krkonoš a každoročně ho v zimě navštíví až 150 - 200 tis. lyžařů.

Vše se přitom může opakovat i letošní zimní sezonu, přestože i tentokrát v polovině prosince napadlo okolo 20 centimetrů sněhu, teplota klesla pod bod mrazu a na svazích obou částí spojeného areálu se mohla rozeběhnout sněžná děla. Zda takové podmínky vydrží i další týdny, si však netroufne tipnout nikdo.

„Dobrá zima po celou zimní sezónu tu už nebyla několik let, vždycky kolem Vánoc přijde nějaká obleva,“ říká Michal Hošek, člen představenstva Snowhill a.s., která herlíkovický areál provozuje. „Tato část sezóny je přitom pro nás velice důležitá. Když se nepovede, výpadek už nelze dohnat,“ dodává. Podle jeho slov tak areál musí být připraven na všechny varianty. „My už ani neuvažujeme o tom, že by nám něco napadalo shůry. Vše směřujeme k tomu, že si všechny plochy musíme kompletně technicky vysněžit sami, svahy následně upravit a nespoléhat se na přírodní sníh. Pokud přírodní sníh napadne, je to pro nás bonus, který vytvoří pěknou kulisu a podpoří zimní atmosféru. Na kvalitu a dlouhodobost samotného lyžování už to však nemá výrazný žádný vliv,“ vypočítává.

Samotné vysněžení areálu není záležitost na den nebo dva. Například v areálu Herlíkovice - Bubákov, který nabízí 5 lyžařských vleků, 2 sedačkové a 1 kabinkovou lanovku a 12 km sjezdových tratí, taková příprava zabere až 14 dní, aby se areály mohly rozjet.

Podle Václava Bubáka, který provozuje druhou část společného areálu pod jménem Bubákov, rychlost a kvalitu umělého zasněžování ovlivňuje mnoho faktorů jako výkon sněžného děla, adekvátní venkovní teplota a vlhkost vzduchu. Zároveň je potřeba dosáhnout stavu, kdy na svah je nastříkaná sněhová pokrývka o výšce mezi 30 až 50 centimetry. Sněžná děla však neustanou ani v okamžiku, kdy už se po svazích prohánějí lyžaři. „V průběhu zimní sezóny je potřeba dále dosněžovat, protože vlivem oteplení může docházet k odtávání sněhu a je samozřejmě potřeba zasněžovat další sjezdové tratě,“ shodují se Hošek s Bubákem.

NÁROKY SE ZVYŠUJÍ

Michal Hošek i Václav Bubák patří ve své branži ke zkušeným harcovníkům, kteří si nemohou nevšimnout, jak se výrazně proměňují potřeby a nároky návštěvníků. Pro areál Herlíkovice - Bubákov jsou významnou klientelou lyžaři z Vrchlabí a okolí a pak především z Prahy a středních Čech. Pražané a obyvatelé Mladé Boleslavi či Poděbrad tak již dobře znají tradiční skibusy, které je o víkendových časných hodinách přivezou z daleké středočeské roviny až pod herlíkovické svahy. Dříve tuto možnost měli i obyvatelé jiných měst.

„V současnosti má poptávka po skibusech klesající tendenci a zájem z menších měst zcela opadl. Pro lyžaře je zajímavější přijet pod kopec autem a odjet si, kdy chtějí, aniž by museli čekat na odjezd autobusu. Václav Bubák však neopomene poukázat i na skutečnost, že na lyže chodí stále méně a méně lidí z Vrchlabí a okolí. „V minulosti to bylo mnohem více,“ vzpomíná. Jedním dechem však dodává, že to bylo dáno i masivním rozšířením lyžování ve vrchlabských sportovních třídách, kde sportující děti takřka zadarmo dostávaly lyže, vybavení a společně s nimi na svah mířili i jejich nejbližší včetně rodičů. „Jistě, teď je vše dražší, vybavení i skipasy. Ale velké náklady si žádá technika, údržba či samotné zasněžování. To stojí ohromné částky a je za tím spousta práce. Tu lidi moc nevidí a řeší spíš jen cenu skipasů,“ dodává Bubák.

Aby areál Herlíkovice - Bubákov dostál požadavkům návštěvníků a mohl se rovnat konkurenci ve svém okolí, musí jim nabídnout kompletní paletu služeb - stravování, půjčovnu a servis lyží, dětské lyžařské parky i snowparky a lidé z daleka musí někde bydlet.

„Tím, že se spojily dva úplně odlišné skiareály, teoreticky máme šanci nabídnout služby úplně všem klientům, kteří sem přijedou,“ říká Michal Hošek. Zatímco pro jednodenní lyžaře si areál jezdí až do Prahy, na dovoz pod Bubákov si mohou zavolat speciální skibus místní lidé a hosté penzionů vzdálených do deseti kilometrů od areálu.

SPOLEČNÝ PODNIK

Lyžařské areály Herlíkovice a Bubákov propojily své aktivity již před šestnácti lety. Základním předpokladem pro tento krok bylo pořízení odbavovacího zařízení a koordinace společné obchodní politiky. „Odbavovací systém funguje spolehlivě a bez problémů. Cenu musíme vytvářet s ohledem na nabídku konkurence, musíme zohlednit vstupy a pak si musíme říci, zda ta cena je pro nás zajímavá. Společné tržby si pak přerozdělujeme,“ vypočítává Michal Hošek. V obou částech spojeného areálu přes zimu pracuje 80 lidí.

Herlíkovice i další místa v Krkonoších se sice každou zimu těší náporu lidí, ale vzhledem k počtu středisek je tu veliká konkurence. Ta pak otevírá veliký prostor pro marketingové aktivity, které si ne však každé středisko může dovolit a musí se spoléhat na to, co má k dispozici a na svou věrnou klientelu.

O rostoucích požadavcích návštěvníků již byla zmínka. Oba provozovatelé areálu Herlíkovice - Bubákov však poukazují na rostoucí administrativu, které musí čelit. Roste počet povolení, , razítek a různých školení, které musí jejich zaměstnanci získat či absolvovat. „Je potřeba obnovovat techniku, investovat do infrastruktury, hradit rostoucí výdaje na energie či mzdy. Sami si vyrábíme sníh, upravujeme tratě a děláme spoustu dalších činností.

Je to hodně náročná práce a počasí je mnohdy proti nám. Ale s tím nic neuděláme a pevně věříme, že letošní sezona dopadne nejlépe, jak to jde. A lidé, kteří k nám přijeli v minulosti, se k nám opět rádi vrátí a přivezou třeba i své známé a přátele,“ uzavírají Michal Hošek a Václav Bubák.

text: Jiří Štefek